Zelený věnec očekávání
přece je vyrostlý ze dřeva nikoli nepodobného
kmeni zbrocenému Krví
A tak, když tiché minuty ukapávají
a má tvář se vpíjí do dějin
nezbývá, než obejmout svůj kříž
Uprostřed adventu
Tedy tisknu své čelo
na hrubě otesaný trám
A myslím na ruce tesaře,
který nevyhladil tento jediný ze svých výrobků
Zelený věnec očekávání však
trnová koruna adventu
skryt a opěvován
zdobí a zraňuje mou hlavu
Komentáře
Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.