aneb Z deníku potvory, co musí mít vždycky pravdu
Můj kůň se pode mnou plaší. Zas mu něco přelétlo přes nos, a tak se pokouší tancovat na místě. Slabiny má pokryté pěnou a bělmo se mu divoce blýská. Sedím nahoře, a snažím se být zosobněním klidu. To obrovské zvíře pode mnou je jak odjištěný granát.…