Až se jednou vrátím domů
a ucítím zas vůni oněch strání
(milovanou a měkounkou jak dobře prošlápnuté boty)
tu chtěla bych jen tak jít...
Jít pomalu, a kde se mi zlíbí zastavit
a plna dojetí mlčet
A s něhou hladit konečky trav
plavé jak hřívy horských koníků
Jen tak jít a nitro mít vystláno mechem
jenž projednou zadrží hukot mých myšlenek
aby cinknutí každé kapky
jevilo se mi křišťálovým
A chtěla bych se tehdy potichu usmát:
vždyť paprsek kmitl mezi stromy
a na pozlaceném jehličí
(jak smaragdová spona v šeru tmavé klopy)
zaleskl se tesařík
Komentáře
Parádní...
"Jen tak jít a nitro mít vystláno mechem
jenž projednou zadrží hukot mých myšlenek
aby cinknutí každé kapky
jevilo se mi křišťálovým"
Moc krásně napsané :)
Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.